Hudba a umění jsou součástí lidkého života od nepaměti. Pozvat hudbu do vlastního života je vždycky příjemné a prožívat radost z objevování hudby s dětmi nebo jako děti přináší radost dvojnásobnou.
PROČ hudebnost rozvíjet
Rozvinutá hudebnost nám pomáhá lépe vnímat, chápat a prožívat hudbu, pomáhá nám, když chceme hudbu sami interpretovat – zpívat, hrát na hudební nástroje, pomáhá nám s rozvojem a zvládáním emocí, přináší do života hlubohé prožitky a pomáhá rozvíjet naši tvořivost, která je nesmírně cenná pro smysluplný život.
Hudebnost také podporuje naše poznávání světa – rozvíjí mozek, schopnost učit se, pomáhá dětem při nácviku psaní, čtení nebo při studiu cizích jazyků. Rozvíjení hudebnosti také podporuje schopnost soustředit se a umění setrvat v přítomném okamžiku.
KDE hudebnost rozvíjet
Hudebnost je dobré začít rozvíjet v rodině při jednoduchých hrátkách s malými dětmi. Vytvářením podnětného prostředí, ve kterém zní hudba, při níž můžeme tancovat, cvičit, hrát si, kde se může zpívat, hlasitě projevovat a experimentovat. Máme-li štěstí, najdeme inspirace i v blízké komunitě nebo v hudebně-pohybových kurzech pro děti a rodiče. Nebo necháme všechno na institucích – školkách, školách, základních uměleckých školách. Může to být trochu škoda, protože se tak připravujeme o kousek společných chvil s našimi dětmi, ale taky s naším vnitřním dítětem, které čas od času potřebuje trochu dosytit.
CO rozvíjet
Od prvních dnů po narození můžeme u dětí rozvíjet jejich sluch, od dobrého sluchu se odvíjí schopnost přesně intonovat (nezpívat falešně), vnímání hudby (tempo, zvuk hudebních nástrojů), harmonické cítění, hudební paměť, tedy schopnost zopakovat melodii, naučit se písničku, zapsat si slyšenou písničku do not.
Už v děloze vnímá dítě pohyb, z něhož vychází rytmické cítění. A v neposlední řadě rozvíjíme i tvořivost tím, že budeme podporovat „dětské produkce“ – popěvky, výskání, spontánní tanec a hru na nástroje, divadlení a taneční „představení“ pro rodiče, dětské hudební hry.
JAK hudebnost rozvíjet a KDY s tím začít
Začít lze v podstatě kdykoliv, i v dospělosti, ovšem nejlepší čas je samozřejmě už v době těhotenství maminky, která může se svým děťatkem komunikovat prostřednictvím hlasu, zpěvu, doteků. Když se pak miminko narodí je dobré jít vpřed pomalu v souladu s psychomotorickým rozvojem dětí, dopřávat miminku masáž spojenou s říkankami, přidávat houpavý pohyb v náručí, lehce manipuovat s končetinami dětí (Kovej, kovej kováříčku, Vařila myšička, počítání prstíků, malování prsty na obličej). Když už děťátko umí sedět, zkoušíme další pohybová říkadla, např. Šiju boty, Řežu, řežu dříví, Takhle jedou páni… Stačí vybrat pár říkadel a písniček, děti mají rády pravidelnost a jistou rutinu, není potřeba děti přesytit kvůli své vlastní rychlosti a nedočkavosti. Seznam říkadel vhodných pro tohle věkové období si můžete stáhnout tady.
Malým dětem postačí krátké chvilky s hudbou, které se stanou součástí dne – dětem můžeme zpívat písničku k probuzení, večer je uspat ukolébavkou, zpěvem můžeme zpříjemnit cestu na výlet, dopřát si taneční chvilky na vyřádění se, hudbu můžeme poslouchat cestou v autě, společně můžeme zpívat u táboráku, v kostele, při domácích pracích, rodinných oslavách. Písnička může to být společnou chvilkou pro rodiče nebo prarodiče a děti.
Se stále se zlepšujícími motorickými schopnostmi dětí začínáme spojovat hudbu s pohybem, zkoušíme reagovat na tempo hudby – je pomalá, nebo rychlá rychlá, běháme, chodíme, je hlasitá, nebo tichá, jemná, nebo těžkopádná těžkopádná (stanou se z nás na chvíli motýlci, nebo dupající sloni?), začínáme hrát na jednoduché rytmické hudební nástroje, bubínek, dřívka, ale využít můžeme i řechtačky, rachtátka, dřevěné kostky, kterými ťukáme o sebe, vařečky, pokličky, atd.
Děti kolem druhého roku začínají také s prvními vokálními projevy – může to být broukání, výskání, první pokusy o zpívání písniček a zkoumání zvuků, které vydává jejich pusinka.
S nástupem předškolního věku děti stále víc spojují poslech hudby s pohybem, na řadu přichází spontánní tanec třeba s maminkou někde na oslavě nebo na karnevalu, schopnost rozličovat výšku tónu – hraje hudba vysoko, nebo nízko, schopnost rozlišti i barvu nástroje (hraje klavír, housle, zpívá babička) a také náladu poslouchané hudby – veselá, smutná, taneční, ukolébavka. Oblíbené je také využívání různých pomůcek jako jsou obruče, stuhy, míčky, padák, šátky…
Hra na hudební nástroje v tomto věku pomáhá s rozvojem jemné motoriky, ideální pro děti jsou zvonkohra, citerka, kalimba, ukulele, rytmické hudební nástroje, kazoo. Do popředí se dostává i zpěv, hlasivky dětí už zesílily, jsou koordinovanější a děti zvládnou dobře intonovat v poloze přirozené jejich hlasu, která bohužel není vždy úplně příjemná dospělým, je však potřeba ji respektovat a také se vyhýbat křiku a tlaku na dětský hlas. Ideální je vybírat písničky s rozsahem 5 – 7 tónů, při kterých děti objevují svůj hlas, podporují pružnost, rozsah, modulování hlasu. Stavíme tím základy pro další hudební růst, dítě si upevní orientaci v melodii, harmonii, rytmu.
Jak se vám daří rozvíjet hudebnost u dětí?
Co by vám pomohlo na vaší cestě za objevováním hudby?
[mailerlite_form form_id=5]
